České lékárenství počátkem 20. století – APATYKÁŘ®
Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaNEJNOVĚJŠÍ LÉKÁRENSKÝ PODCAST
Karolina Korodi

Dva roky po zpětné regulaci maďarských lékáren

Exkluzivní rozhovor s předsedkyní maďarské Asociace síťových lékáren Karolinou Korodi o dopadech zpětné regulace maďarských lékáren na provoz lékáren, dostupnost lékárenské péče i personální situaci na trhu práce.

…zprávy z farmacie, které jinde nenajdete!

apaHISTORIE
Tato rubrika vznikla jako podpora Českého farmaceutického musea v Kuksu. Věnuje se vývoji a historii lékáren a lékárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Je nám opravdu velkou ctí, že ji pro APATYKÁŘ® připravuje Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

České lékárenství počátkem 20. století

Vloženo: 26.08.2002, 22:08 | Čteno: 15022×

Zanechali jsme lékárenství v polovině 19.století, na konci třetího vývojového období, v němž mělo postavení relativně jednolité a téměř všeobsáhlé oborové farmaceutické funkce. Zároveň však na začátku čtvrtého vývojového období, v němž se rozvíjela diferenciace této oborové funkce do dílčích funkcí odvětvových. Pokračuje již započaté zeštíhlování dosavadní funkce lékárenství na přijímání a naplňování požadavků na léky. Tuto svou odvětvovou funkci plní výdejem léčivých přípravků, vyrobených individuálně ve vlastní laboratoři (IVLP) nebo přípravků vyrobených hromadně (HVLP), tzv. specialit. Tento výdej (dispenzaci) doprovází informací o správném a bezpečném užití přípravků jako léků. Zcela v souladu se zákonem vzniku léku a z něho plynoucím zákonem pohybu ve farmacii, toto nové vymezení funkce postavilo lékárenství do finále celého pohybu od léčiva k léku, mezi lékaře a pacienta. Také vzhledem k postavení léku v terapii a množství lidí léky potřebujících, je to postavení nesmírně významné. V rukou dispendujícího lékárníka je smysluplné naplnění práce všech předcházejících farmaceutických odvětví od výzkumu, přes kontrolu, výrobu, velkoobchod, informatiku až po něho samotného, naplnění práce lékařských věd i ordinujícího lékaře i jiných zdravotníků. Odbude-li svůj úkol, pro což není výmluvy ani omluvy, marní práci všech jmenovaných i svou vlastní a poškozuje pacienta.

K těmto závěrům jsme dospěli dnes. Ale v tehdy se formujících kapitalistických podmínkách přinášelo zužovaní funkce lékárnám i zmenšování zisků, tedy hospodářskou újmu. Proto tehdejší lékárníci naznačený vývoj považovali za „zkázu farmacie“ (rozuměj lékáren ve smyslu jejich dosavadního postavení). Jiná farmaceutická odvětví, průmysl a velkoobchod, považovali za původce této „zkázy“, proti nimž je třeba bojovat. V zápalu tohoto boje, odehrávajícího se na schůzích spolků lékárníků, stránkách farmaceutických časopisů, v provoláních a v peticích úřadům, byly odsuzovány např. i pokrokové výrobní metody, nové aplikační formy léčiv, např. tablety aj.

Lékárníci majitelé, ani zaměstnaní lékárníci, nechápali zákonitost a nutnost nastíněného vývoje. K obraně svých zájmů využívali soustavy Hlavních a Filiálních grémií lékárníků, organizovali spolky, např. 1905 „Organisaci českého lékárnictva pro Čechy, Moravu a Slezsko“, přeměněnou 1919 ve „Svaz československého lékárnictva“, vytvářeli svépomocná výrobní a nákupní družstva. Modernizovali své lékárny, aby získali do své lékárny kupujícího pacienta. Vyráběli a prodávali produkty, jímž se dnes říká parafarmaceutika. Konkurenční potíže způsoboval i početní růst nových lékáren, které se soustřeďovaly v centrech měst, kde se dala očekávat větší návštěvnost. Dělo se to tehdy (a dnes zase) jak v zemích se systémem volného zakládání a provozování lékáren, tak i v Českých zemích (ČZ), kde byl zaveden koncesní systém, v němž oprávnění získat a řídit existující nebo zřídit novou lékárnu bylo regulováno úředním koncesním procesem.

Dalším konkurentem byly drogerie, kam odcházeli farmaceuti, kteří nenašli v lékárnách práci a uplatnění a které nezřídka neoprávněně prodávaly léčiva a přípravky. Tlak na zlevněné přípravky pro své pojištěnce vymáhaly i nemocenské pokladny, zřizované v Německu a Rakousku v 80. letech 19.století.

S koncem patriarchálního lékárenství, kdy tyroni i kondicinující bydleli v lékárně zpravidla v inspekčním pokoji a byli jakýmisi členy rodiny lékárníka, rozvíjí se od 70. let 19.věku i úsilí zaměstnaných lékárníků a od přelomu století i lékárenských laborantů o lepší sociální a pracovní podmínky - vyšší platy, kratší pracovní dobu, příplatky na slušné ubytování. Kolem r.1869 se u nás v lékárnách pracovalo až 16 hodin denně. V Praze došlo 1898 k dohodě o 10 hodinové pracovní době, 8 hodinová byla stanovena až zákonem ČSR 1918. To vše přinášelo majitelům lékáren další ekonomické výdaje. V této situaci proto mnohdy nad zdravotnickým posláním a plněním všech povinností, např. soustavné kontroly léčiv a přípravků, nad potřebou zlepšit odborné vzdělání lékárníků, převládla starost o hospodářské výsledky lékárny. Situaci vystihl r.1924 sjezd Odborové organizace kondicinujících lékárníků takto: “...stav lékárnický...zvolna umírá... . Zanikla vědecká činnost, ...zaniklo vědomí humánního poslání lékáren. Lékárny přestávají být institucemi zdravotními a klesají zvolna na stupeň průměrných obchodů“.

Za popsaných podmínek obtížně krystalizovala nová zúžená funkce lékárenství, lékárníci v lékárnách, stejně jako veřejnost, považovali stále až do konce třicátých let minulého století a ještě i dnes se někdy této představy přidržují, lékárenství za jediného představitele farmacie. Avšak v průběhu celého období se v lékárenství prosazuje stále zřetelněji funkce výdejní a nabývá převahy nad činností kontrolní a zvláště výrobní. Podíl továrně vyrobených LP na všech vydaných přípravcích pozvolna stoupal, ve dvacátých letech činil u nás 20-25% až v průběhu let 1930-45 nabyl převahy. V letech šedesátých dosáhly HVLP podílu již kolem 80%. Opačný vývoj prodělaly ovšem podle lékařského předpisu individuálně vyráběné léčivé přípravky - IVLP. Ti, co pochopili tento vývoj, snažili se nově formulovat úlohu a smysl práce lékáren i potřebu tomu odpovídajícího vzdělání.

» OBRÁZKY K PŘÍSPĚVKU
Kliknutím obrázek zvětšíte

Hledáte opravdu PRESTIŽNÍ dárek pro Vašeho obchodního partnera?

Neotřelý a prestižní dárek z Českého farmaceutického muzea!

Exkluzivní dřevěná dóza opatřená 23-karátovým zlacením

Nákupem v internetovém obchodě Českého farmaceutického muzea získáte nejen překrásné repliky originálních stojatek z Kuksu, ale zároveň podpoříte další rozvoj této největší lékárnické expozice v Evropě.

apaPODCAST

Podcastový tip

prof. RNDr. Viliam Foltán, CSc.

Excelentní lékárna – výuk...

prof. RNDr. Viliam Foltán...
07.10.2011

PharmDr. Zdeněk Blahuta

Úspory generované zkrácen...

PharmDr. Zdeněk Blahuta
13.08.2015

Mgr. Kornélie Chrapková

Klinická farmacie v praxi...

Mgr. Kornélie Chrapková
21.12.2010

Doc. RNDr. Magdaléna Fulmeková, CSc.

Slovenka roku 2012, aneb ...

Doc. RNDr. Magdaléna Fulm...
15.06.2012

10. Noc muzeí v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu

10. Noc muzeí v Českém fa...

10. Noc muzeí v Českém fa...
29.05.2017

Mgr. Antonín Svoboda

Mladí lékárníci přicházej...

Mgr. Antonín Svoboda
01.11.2010

Mgr. Stanislav Havlíček

ÚOOÚ - SÚKL koná v rozpor...

Mgr. Stanislav Havlíček
05.08.2009

Mgr. Veronika Hrabcová

Norské lékárenství 3. – r...

Mgr. Veronika Hrabcová
29.03.2010

PharmDr. Ján Valjan

Nevybírání regulačního po...

PharmDr. Ján Valjan
25.02.2009

Doc. RNDr. Jiří Klimeš, CSc.

Tématický týden - 40. výr...

Doc. RNDr. Jiří Klimeš, C...
26.11.2009

Artist page APATYKÁŘ® v Apple Podcasts [nové okno]
ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.