České lékárenství počátkem 20. století – APATYKÁŘ®
Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Lékárny Dr.Max

Díky naší velikosti může ambiciózní a kvalitní lékárník najít neomezené možnosti uplatnění

První část prezentačního podcastu společnosti Česká lékárna holding, a.s., mj. o e-Laboratoři a širokých možnostech pracovního uplatnění. Hosté: PharmDr. David Mendl (provozní ředitel Lékáren Dr.Max), Mgr. Petra Jebavá (oblastní provozní ředitelka).

…o lékárenství víme vše!®

apaHISTORIE
Tato rubrika vznikla jako podpora Českého farmaceutického musea v Kuksu. Věnuje se vývoji a historii lékáren a lékárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Je nám opravdu velkou ctí, že ji pro APATYKÁŘ® připravuje Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

České lékárenství počátkem 20. století

Vloženo: 26.08.2002, 22:08 | Čteno: 14882×

Zanechali jsme lékárenství v polovině 19.století, na konci třetího vývojového období, v němž mělo postavení relativně jednolité a téměř všeobsáhlé oborové farmaceutické funkce. Zároveň však na začátku čtvrtého vývojového období, v němž se rozvíjela diferenciace této oborové funkce do dílčích funkcí odvětvových. Pokračuje již započaté zeštíhlování dosavadní funkce lékárenství na přijímání a naplňování požadavků na léky. Tuto svou odvětvovou funkci plní výdejem léčivých přípravků, vyrobených individuálně ve vlastní laboratoři (IVLP) nebo přípravků vyrobených hromadně (HVLP), tzv. specialit. Tento výdej (dispenzaci) doprovází informací o správném a bezpečném užití přípravků jako léků. Zcela v souladu se zákonem vzniku léku a z něho plynoucím zákonem pohybu ve farmacii, toto nové vymezení funkce postavilo lékárenství do finále celého pohybu od léčiva k léku, mezi lékaře a pacienta. Také vzhledem k postavení léku v terapii a množství lidí léky potřebujících, je to postavení nesmírně významné. V rukou dispendujícího lékárníka je smysluplné naplnění práce všech předcházejících farmaceutických odvětví od výzkumu, přes kontrolu, výrobu, velkoobchod, informatiku až po něho samotného, naplnění práce lékařských věd i ordinujícího lékaře i jiných zdravotníků. Odbude-li svůj úkol, pro což není výmluvy ani omluvy, marní práci všech jmenovaných i svou vlastní a poškozuje pacienta.

K těmto závěrům jsme dospěli dnes. Ale v tehdy se formujících kapitalistických podmínkách přinášelo zužovaní funkce lékárnám i zmenšování zisků, tedy hospodářskou újmu. Proto tehdejší lékárníci naznačený vývoj považovali za „zkázu farmacie“ (rozuměj lékáren ve smyslu jejich dosavadního postavení). Jiná farmaceutická odvětví, průmysl a velkoobchod, považovali za původce této „zkázy“, proti nimž je třeba bojovat. V zápalu tohoto boje, odehrávajícího se na schůzích spolků lékárníků, stránkách farmaceutických časopisů, v provoláních a v peticích úřadům, byly odsuzovány např. i pokrokové výrobní metody, nové aplikační formy léčiv, např. tablety aj.

Lékárníci majitelé, ani zaměstnaní lékárníci, nechápali zákonitost a nutnost nastíněného vývoje. K obraně svých zájmů využívali soustavy Hlavních a Filiálních grémií lékárníků, organizovali spolky, např. 1905 „Organisaci českého lékárnictva pro Čechy, Moravu a Slezsko“, přeměněnou 1919 ve „Svaz československého lékárnictva“, vytvářeli svépomocná výrobní a nákupní družstva. Modernizovali své lékárny, aby získali do své lékárny kupujícího pacienta. Vyráběli a prodávali produkty, jímž se dnes říká parafarmaceutika. Konkurenční potíže způsoboval i početní růst nových lékáren, které se soustřeďovaly v centrech měst, kde se dala očekávat větší návštěvnost. Dělo se to tehdy (a dnes zase) jak v zemích se systémem volného zakládání a provozování lékáren, tak i v Českých zemích (ČZ), kde byl zaveden koncesní systém, v němž oprávnění získat a řídit existující nebo zřídit novou lékárnu bylo regulováno úředním koncesním procesem.

Dalším konkurentem byly drogerie, kam odcházeli farmaceuti, kteří nenašli v lékárnách práci a uplatnění a které nezřídka neoprávněně prodávaly léčiva a přípravky. Tlak na zlevněné přípravky pro své pojištěnce vymáhaly i nemocenské pokladny, zřizované v Německu a Rakousku v 80. letech 19.století.

S koncem patriarchálního lékárenství, kdy tyroni i kondicinující bydleli v lékárně zpravidla v inspekčním pokoji a byli jakýmisi členy rodiny lékárníka, rozvíjí se od 70. let 19.věku i úsilí zaměstnaných lékárníků a od přelomu století i lékárenských laborantů o lepší sociální a pracovní podmínky - vyšší platy, kratší pracovní dobu, příplatky na slušné ubytování. Kolem r.1869 se u nás v lékárnách pracovalo až 16 hodin denně. V Praze došlo 1898 k dohodě o 10 hodinové pracovní době, 8 hodinová byla stanovena až zákonem ČSR 1918. To vše přinášelo majitelům lékáren další ekonomické výdaje. V této situaci proto mnohdy nad zdravotnickým posláním a plněním všech povinností, např. soustavné kontroly léčiv a přípravků, nad potřebou zlepšit odborné vzdělání lékárníků, převládla starost o hospodářské výsledky lékárny. Situaci vystihl r.1924 sjezd Odborové organizace kondicinujících lékárníků takto: “...stav lékárnický...zvolna umírá... . Zanikla vědecká činnost, ...zaniklo vědomí humánního poslání lékáren. Lékárny přestávají být institucemi zdravotními a klesají zvolna na stupeň průměrných obchodů“.

Za popsaných podmínek obtížně krystalizovala nová zúžená funkce lékárenství, lékárníci v lékárnách, stejně jako veřejnost, považovali stále až do konce třicátých let minulého století a ještě i dnes se někdy této představy přidržují, lékárenství za jediného představitele farmacie. Avšak v průběhu celého období se v lékárenství prosazuje stále zřetelněji funkce výdejní a nabývá převahy nad činností kontrolní a zvláště výrobní. Podíl továrně vyrobených LP na všech vydaných přípravcích pozvolna stoupal, ve dvacátých letech činil u nás 20-25% až v průběhu let 1930-45 nabyl převahy. V letech šedesátých dosáhly HVLP podílu již kolem 80%. Opačný vývoj prodělaly ovšem podle lékařského předpisu individuálně vyráběné léčivé přípravky - IVLP. Ti, co pochopili tento vývoj, snažili se nově formulovat úlohu a smysl práce lékáren i potřebu tomu odpovídajícího vzdělání.

» OBRÁZKY K PŘÍSPĚVKU
Kliknutím obrázek zvětšíte

Hledáte opravdu PRESTIŽNÍ dárek pro Vašeho obchodního partnera?

Neotřelý a prestižní dárek z Českého farmaceutického muzea!

Exkluzivní dřevěná dóza opatřená 23-karátovým zlacením

Nákupem v internetovém obchodě Českého farmaceutického muzea získáte nejen překrásné repliky originálních stojatek z Kuksu, ale zároveň podpoříte další rozvoj této největší lékárnické expozice v Evropě.

apaPODCAST

Podcastový tip

PharmDr. Jana Doleželová

Nadační fond Modrá kotva...

PharmDr. Jana Doleželová...
30.10.2008

Mgr. Alena Petříková

Je dobrá zkušenost být so...

Mgr. Alena Petříková
08.12.2009

Mgr. Patricia Horáková

Práce lékárníka ve Velké ...

Mgr. Patricia Horáková
16.09.2010

Lukáš Dušek

Student Exchange Programm...

Lukáš Dušek
04.02.2013

Tomaso Piaggio

EPSA and PGEU cooperation

Tomaso Piaggio
05.02.2010

Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík

Reakce právního zástupce ...

Mgr. MUDr. Jaroslav Marší...
22.12.2008

Mgr. Stanislav Havlíček

ÚOOÚ - SÚKL koná v rozpor...

Mgr. Stanislav Havlíček
05.08.2009

PharmDr. Lubomír Chudoba

Reakce na akvizici Lékáre...

PharmDr. Lubomír Chudoba
16.08.2012

Živá reportáž z akce

1. Noc muzeí v Českém far...

Živá reportáž z akce
01.06.2008

Prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.

Školné na vysokých školác...

Prof. PharmDr. Alexandr H...
01.09.2010

Artist page APATYKÁŘ® v iTunes [nové okno]
ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2018, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.