České lékárenství ze 17. století do roku 1740 – APATYKÁŘ®
Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaNEJNOVĚJŠÍ LÉKÁRENSKÝ PODCAST
Karolina Korodi

Dva roky po zpětné regulaci maďarských lékáren

Exkluzivní rozhovor s předsedkyní maďarské Asociace síťových lékáren Karolinou Korodi o dopadech zpětné regulace maďarských lékáren na provoz lékáren, dostupnost lékárenské péče i personální situaci na trhu práce.

…zprávy z farmacie, které jinde nenajdete!

apaHISTORIE
Tato rubrika vznikla jako podpora Českého farmaceutického musea v Kuksu. Věnuje se vývoji a historii lékáren a lékárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Je nám opravdu velkou ctí, že ji pro APATYKÁŘ® připravuje Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

České lékárenství ze 17. století do roku 1740

Vloženo: 26.08.2002, 22:08 | Čteno: 12329×

Neúspěšné povstání českých evangelických stavů proti katolickým Habsburkům 1618-1620 přerostlo v dlouhou válku, ukončenou až 1648. Válečná tažení měla za následek vyvražďování obyvatelstva, ničení panských sídel, měst a vesnic a spolu s tím i poškození, plundrování i zničení řady lékáren. Nekatoličtí lékárníci, kteří se nechtěli vzdát své víry, opouštěli své lékárny a odcházeli ze země, jejich majetek byl zabavován. Odešli lékárníci z Prahy, České Lípy, Litoměřic, Žatce, Slavkova, Nymburka, Uherského Brodu. Zanikly lékárny Českých bratří ve Fulneku, Ivančicích, Lipníku, Přerově, Slavkově na Moravě a Velkém Meziříčí.

Naopak zase v dalších dvou stoletích přicházeli k nám mnozí lékárníci ze sousedních rakouských a německých zemí. Nová ústava - Obnovené zřízení zemské (Čechy 1627, Morava 1628) posílila na úkor stavů samovládné postavení panovníka a jeho centralizační snahy, postavení měst bylo politicky omezeno, hospodářsky růst jejich se zastavil. Němčina byla zrovnoprávněna s češtinou. Univerzita Karlova (UK) byla svěřena do správy jezuitům, kteří se od 1623 snažili znovu získat pro tehdy právě obnovenou lékařskou fakultu (LF) její staré právo aprobace zdravotníků a kontroly výkonu jejich povolání. Podle lékárenského řádu pro Čechy z r. 1628, který upravoval mj. též provoz lékáren, museli se kandidáti na vedení a provozování lékárny podrobit praktické a teoretické zkoušce před zemskými mediky, museli prokázat katolické vyznání a dostatek jmění. Právo zkoušení a dohledu získala LF až r. 1651. První pražští lékárníci se asi podrobili zkoušce už 1652. V nové matrice LF z 1657 jsou totiž zapsáni všichni zpětně až do 1652. Vyzkoušený dostával diplom magistra farmacie, který se pak uděloval až do r. 1953. Nejstarší text diplomu se zachoval ve formuláři asi z r. 1687. V diplomu z 1778 je dobově definována farmacie jako věda, "která vynakládá vše, co ve vzduchu létá, leze po zemi nebo se skrývá v hlubinách moře či klínu země pomocí chemie a botaniky a jiné vědy k užitku, zdraví a útěše člověka" Zvýšený vliv LF jako zdravotnického "úřadu" - vydávala ceníky léčiv a lékopisy - pedagogické, stavovské a ochranné instituce, prospíval i sjednocovanému řízení a zvyšování úrovně lékárenské služby v Čechách. V zemích, kde neexistovala univerzita, zkoušeli lékárníky zemští či krajští lékaři (fyzici) s přísedícími zkušenými lékárníky. Na Moravě řídil dohled nad zdravotnictvím od 1636 Královský tribunál jako nejvyšší zemský úřad.
V 17. století vznikaly lékárny ve městech, kde jsme se s nimi dříve nesetkali. Tak kolem roku 1600 existuje lékárna v Pelhřimově, Veselí na Moravě, Třebíči, 1602 v Třeboni (zámecká P. Voka), v Přerově. R. 1603 vzniká druhá lékárna v Českých Budějovicích, 1614 v České Lípě, 1617 v Chomutově, asi 1618 v Broumově, 1619 v Kyjově (později zanikla), 1620 v Teplicích v Čechách, 1624 v Náchodě, 1630 Soběslavi, 1632 Strakonicích, 1642 v Novém Jičíně, 1645 v Mikulově, 1650 v Liberci, 1655 Hodoníně (zámecká), 1660 Litoměřicích, 1670 v Novém Bydžově, dále 1672 v Lipníku, 1632 Čáslavi, 1675 Jičíně, ve Ždánicích na Moravě (zámecká). Před 1680 měl lékárnu Tábor, 1680 Kolín a Písek, 1688 Slavonice, 1681 Jaroměř, 1690 Hranice (později na čas uzavřena), 1693 Mělník. Již před 1694 byla lékárna na zámku v Moravském Krumlově, 1695 měšťanská v Příbrami a Lysé nad Labem. Nábytkové vybavení, stojatkové osazení, některá výrobní zařízení a živočišná léčiva in toto se zachovala v pálffyovské zámecké lékárně na hradě Červený Kámeň u Časté na Slovensku. V některých městech vzrostl počet lékáren, např. 1600 byly v Opavě již 3 lékárny, síť se tedy rozrostla, ale díky válečným poměrům a hospodářské krizi byla ještě neustálená. Tuto síť veřejných lékáren doplňovaly lékárny klášterní, de jure uzavřené, ústavní. Pro ně nastala v 17. století doba rozkvětu nejen z důvodu politických (rekatolizace), ale i hospodářských (neodváděly daně jako měšťanské lékárny, nepodléhaly odborné laické vizitaci). Měly sice sloužit jen vnitřním potřebám klášterů, ale vydávaly chudým zdarma nebo prodávaly přípravky levněji. Jezuitské lékárny vyráběly a prodávaly i lékové "speciality" jako "jezuitský prášek", což byl Pulvis corticis chinae - Prášek z chinové kůry nebo "jezuitský čaj", který obsahoval Folia chenopodii ambrosioides - Listy merlíku. Obě drogy donesli jezuité z Ameriky. Klášterní lékárny jiných řádů měly také své speciální přípravky. Kláštery získávaly tak přízeň mezi lidem i finance, ale citelně konkurovaly lékárníkům měšťanským. Ti si na tuto neoprávněnou praxi stěžovali až do poloviny, resp. sklonku 18. století vcelku marně. V Praze vystupovali proti jezuitské lékárně v Klementinu 1657 a pak 1665 organizovaně jako "Collegium pharmaceuticum", stejně tak v Brně 1647 či v Opavě.
Nejvíce lékáren v Českých zemích (ČZ) zřídili jezuité: již v 16. století měli řádové domy v Praze (1556), Olomouci (1566), Brně (1576), Českém Krumlově (1584), Jindřichově Hradci (1594), v nichž měli lékárny; v 17. století pořídili 1635 lékárnu v Kroměříži, 1644 přešla do Uherského Hradiště, před 1657 v Telči, mezi 1638-54 v Opavě, v dalším století ve Znojmě a Jihlavě (1733). V r. 1757 měli lékárny též v Březnici, Chomutově, Jičíně, Klatovech, Kutné Hoře, Litoměřicích, Hradci Králové, v residencích v Bohosudově, Liběšicích a Vopařanech. K tomuto roku bylo v ČZ 19 jezuitských lékáren. Barokní interiéry jezuitských oficín se zachovaly v muzeích v Klatovech (1733), v Českém Krumlově (asi 1665) a v lékárně "U zlaté koruny" v Uherském Hradišti (1752). Několik jezuitských lékárníků pocházejících z ČZ a ve zdejších řádových apotékách i vychovaných, působilo jako lékárníci a lékaři v zámořských misiích v Chile, Paraguayi, Mexiku, Filipinách, Číně, Japonsku, v portugalské kolonii Goa a Indočíně.

Také v klášterech cisterciáků (Vyšší Brod, Velehrad), františkánů (např. Brno), premonstrátů (např. Teplá), pavlánů (Nová Bystřice), alžbětinek (1722 Praha, Předklášteří, Brno) a jiných řádů bývaly lékárny. Lékárna brněnských alžbětinek je pozoruhodným exponátem Městského muzea v prodejně léčivých rostlin v Radnické ul. 5.

Pozitivně lze posuzovat působení lékáren v hospitálech zdravotnicky zaměřeného řádu milosrdných bratří (MB), doplňovaly v nich nemocnice. Řád vznikl ve Španělsku 1537 a rozšířil se pak po celé Evropě i mimo ni. K našim zemím se přiblížil 1605 usídlením ve Valticích, které tehdy až do 1920 patřily k Dolnímu Rakousku. Do Prahy přišli MB 1620, r. 1696 se usídlili v Novém Městě nad Metují, 1700 v Těšíně (po 1920 Polském), 1727 v Prostějově, 1743 v Kuksu, 1751 v Letovicích, 1753 v Brně, 1781 ve Vizovicích. Pro svou veřejně prospěšnou činnost, financovanou také z výnosu lékáren, prošly josefínskou sekularizací bez úhony, neušly však pronásledování a rušení v době fašistické okupace i v komunistickém režimu. V současné době, 392 let po svém příchodu do ČZ, opět rozvíjejí svou činnost v Praze, Letovicích, Brně, Prostějově a Vizovicích. Památníkem jejich práce je barokní lékárna v Kuksu, která je nyní součástí expozice Českého farmaceutického muzea.

» OBRÁZKY K PŘÍSPĚVKU
Kliknutím obrázek zvětšíte

Hledáte opravdu PRESTIŽNÍ dárek pro Vašeho obchodního partnera?

Neotřelý a prestižní dárek z Českého farmaceutického muzea!

Exkluzivní dřevěná dóza opatřená 23-karátovým zlacením

Nákupem v internetovém obchodě Českého farmaceutického muzea získáte nejen překrásné repliky originálních stojatek z Kuksu, ale zároveň podpoříte další rozvoj této největší lékárnické expozice v Evropě.

apaPODCAST

Podcastový tip

Mgr. Antonín Svoboda

Mladí lékárníci přicházej...

Mgr. Antonín Svoboda
01.11.2010

PharmDr. Marie Loučková, Bc. Alena Šindelářová

Farmaceutický asistent – ...

PharmDr. Marie Loučková, ...
02.05.2017

Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

Počátky lékárenství v čes...

Doc. RNDr. PhMr. Václav R...
19.05.2008

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

O lékárenských stojatkách...

Mgr. Ladislava Valášková,...
07.12.2008

Mgr. Jaroslava Doležalová

Falešná léčiva

Mgr. Jaroslava Doležalová...
20.04.2009

Antibiotický týden

Antibiotický týden 2010 v...

Antibiotický týden
18.11.2010

Lucie Kolbabová

Student Exchange Programm...

Lucie Kolbabová
03.12.2012

Prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.

Školné na vysokých školác...

Prof. PharmDr. Alexandr H...
01.09.2010

Doc. RNDr. Miroslav Polášek, CSc.

Tématický týden - 40. výr...

Doc. RNDr. Miroslav Poláš...
25.11.2009

Dr. Emil Zörner

Boj proti farmakorupci, g...

Dr. Emil Zörner
29.10.2012

Artist page APATYKÁŘ® v Apple Podcasts [nové okno]
ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.