Cesta k vědě – APATYKÁŘ®
Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Lékárny Dr.Max

Díky naší velikosti může ambiciózní a kvalitní lékárník najít neomezené možnosti uplatnění

První část prezentačního podcastu společnosti Česká lékárna holding, a.s., mj. o e-Laboratoři a širokých možnostech pracovního uplatnění. Hosté: PharmDr. David Mendl (provozní ředitel Lékáren Dr.Max), Mgr. Petra Jebavá (oblastní provozní ředitelka).

…farmazpravodajství pro profesionály!

apaHISTORIE
Tato rubrika vznikla jako podpora Českého farmaceutického musea v Kuksu. Věnuje se vývoji a historii lékáren a lékárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Je nám opravdu velkou ctí, že ji pro APATYKÁŘ® připravuje Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

Cesta k vědě

Vloženo: 26.08.2002, 22:08 | Čteno: 19153×

Evropská renesance konce patnáctého a ve století šestnáctém, jako doba rozkvětu racionálního a kritického myšlení, pozorování i praktického konání, přinesla řadu významných objevů technických (např. knihtisk), zeměpisných (Amerika, cesta do Indie), astronomických (heliocentrická soustava), iniciovala též moderní bádání o přírodě a člověku v ní. Důsledky těchto tendencí se projevily i v pokračujícím soustavném vývoji vědecké stránky medicíny a farmacie.

Výraznou osobností renesanční medicíny a farmacie byl lékař, alchemik i filozof Theophrastus Bombast de Hohenheim, Paracelsus (1541-1493). Alchymickou nauku využil ne jako teoretickou základnu pro výrobu zlata, ale pro chemické vysvětlení složení látek a chápání života, zdraví a nemoci. Život byl v jeho pojetí především chemickým procesem, lidský organismus jakousi chemickou laboratoří a proto i procesy v něm se odehrávající, např. nemoc a její projevy, ovlivnitelné chemickými látkami. Alchymickou praxi proto zaměřil k vyhledávání a výrobě anorganických chemických léčiv. Položil tak základy novému směru v medicíně a farmacii, tzv. iatrochemii, resp. chemiatrii a tím i novým vědám lékařské a farmaceutické chemii (farmakochemii). Do souboru materia medica, v němž od pradávna vládla rostlinná a živočišná léčiva a jen v malé míře se vyskytovala i minerální či chemická, vřadil Paracelsus a jeho následovníci chemickými pochody získávaná anorganika.

V důsledku toho se lékárníci museli naučit vyrábět jako nová léčiva soli arsenu, olova, antimonu, rtuti, železa, zlata, mědi, vizmutu, zinku aj. Museli k tomu přizpůsobit i své laboratoře (vybavení takové laboratoře možno vidět v Lékárenském muzeu v Heidelberku). Extrakčními metodami, které Paracelsus považoval za metody chemické, vyráběli též hojně elixíry, kvintesence, tinktury a extrakta, tedy tzv. přípravky spagyrické (=chemické). Tento termín vyplynul z Paracelsovy představy, že látky obsahují pro určitou nemoc specificky účinné "arcanum" (arca=tajemství). Umění vyrobit léčivo či léčivý přípravek obsahující takové arkánum nazýval "ars spagyrica" (z řec. spao=rozděluji, ageiro= spojuji), tj. umění chemického rozkladu a nové syntézy. Paracelsus sám neodmítal osvědčené staré přípravky. Z jeho vlastních předpisů proslul Elixir proprietatis složený z aloe, myrhy a šafránu. Velmi užívána byla jeho náplast, kterou podle obsažených léčiv: oppopanaxu a bdelia, nazval Opodeldoc.

Paracelsovská chemiatrie se ovšem prosazovala v širší evropské praxi až od začátků 17. století, u nás asi v jeho polovině. Průkopníkem chemiatrie byl lékař a chemiatrik Oswald Croll. Jeho knihu "Basilica chemica" (1609) je možno považovat za prvou učebnici chemiatrie. Chemiatrie přinesla zjednodušení lékařských předpisů a poznamenala je, podobně jako lékopisy (Pharmacopoea Augustana 1613 jako prvá zařadila chemiatrické přípravky), sazby léčiv i štítky lékárenských stojatek, nejen novým chemickým obsahem, ale i kouzlem původem alchymických značek.

Doba chemiatrie (1600-1670) a jejího doznívání (1670-1800) je nejen érou nástupu nových léčiv, ale zároveň zlatým věkem lékárenství. V lékárnách vystoupila do popředí výrobní činnost, chemická preparativní výroba přinesla lékárníkům chemické znalosti, jimiž pak někteří přispívali k rozvoji chemie jak bádáním v lékárnách, jejichž laboratoře se změnily v nejlépe vybavená chemická pracoviště své doby, tak i jako učitele na školách. Herbářová, praktická lékařsko-lékárnická botanika, dostala v renesanci rovněž nové podněty směrované k vývoji botaniky jako samostatné vědy. U nás učinil takový krok A. Zalužanský svým spisem "Methodi herbariae libri tres" (1592), v němž cíleně odděloval botaniku od lékařství.

Každý nový poznatek o lidském těle, o přírodě se odrazil dříve či později i ve farmaceutické práci a přispíval k posílení její odborné a vědecké úrovně. Nové anatomické poznatky (1543 A. Vesal), ve fyziologii poznání krevního oběhu (malého - 1553 M. Servet, 1559 R. Colombo, velkého - 1628 W. Harvey, kapilárního - 1661 M. Malphigi) vytvořily předpoklady ke zkoušení transfúze krve (1666 u zvířete R. Lower, 1667 u člověka J.B. Denis, P. Emmerson) a injekce (1665 J. Elsholtz) a jejich trvalému zavedení do praxe po objevech mikroorganismů jako původců chorob (1861, 1877 L. Pasteur), metod asepse , antisepse a sterilizace (1847-1877), objevení krevních skupin (1901 K. Landsteiner, 1907 J. Janský) a metod konzervace krve (1926), vynálezu moderní injekční stříkačky (1853 Ch.G. Pravaz), skleněné ampule (1885/86 lékárníci St. Limousin - Paříž, A. V. Poehl - Petrohrad, L- Friedländer - Berlín) i k zavádění nitrožilní infúze (po 1850). Při těchto objevech hrál svou roli i mikroskop (1590 Z. Jansen), který umožnil poznání rostlinné i živočišné buňky a dalších přírodních objektů (1665 R. Hooke, 1668 A. van Leeuwenhoek).

Od začátku 17. století do konce 18. století se vědečtí pracovníci různých zemí sdružovali do vědeckých společností a akademií. Nejstarší byla od 1603 Academia dei Lincei v Římě. Učená společnost v Praze vznikala 1773/74.

Přínosem pro rozvoj chemie jako samostatné přírodní vědy bylo vytvoření pojmů kyselina, zásada a sůl i pojmu prvek (1661 R. Boyle). Již od 17.století se do objevné i teoretické práce v chemii zapojovali i lékárníci. Patřil k nim např. amsterodamský lékárník J. R. Glauber (1604-1670), autor asi 40 knih, který propracoval techniku výroby velkých množství minerálních kyselin, jejichž solí využil i jako léčiv, např. síranu sodného, známého jako projímavá Sal mirabile Glauberi. Stal se průkopníkem moderní průmyslové výroby chemických léčiv.

Jiný vyučený lékárník a alchymista J. Fr. Böttger objevil 1707-1710 místo zlata výrobu porcelánu. Zlato pak přinášela porcelánka v Míšni. Stojatky z porcelánu se v našich lékárnách objevily, jak se zdá, nejprve 1795 v lékárně "U milosrdného samaritána" Christiana Polykarpa Friedricha Erxlebena v Lanškrouně a teprve po 1820, v hodnotném výtvarném provedení, se v lékárenských repositoriích usídlily trvaleji. Je možné je vidět v expozici Českého farmaceutického muzea v Kuksu.

Ve Francii královský lékárník a profesor v pařížské Jardin royal des Plantes N. Le Febvre napsal učebnici chemie "Traité de la Chymie" (1660), hodně překládanou a užívanou v Evropě. Le Febvre je jedním ze zakladatelů moderní fytochemie, extrakčními metodami analyzoval léčivé rostliny. Podobně lékárník a později i lékař N. Lémery, profesor chemie, člen Akademie věd, napsal učebnici chemie (1675) užívanou v řadě překladů a vydání až do pol. 18. století. Podal tu i tabulku dávkování léčiv. Pro lékárenskou praxi napsal pojednání o simpliciích, tj. léčivech (1697) a universální lékopis (1697). L. N. Vauquelin, lékárník a lékař, profesor chemie lékařské fakulty v Paříži, člen Akademie věd, objevil chrom (1798), nikotin (1811), lecithin (1811) a další látky. Ve výčtu bychom mohli pokračovat dalšími jmény. K pokroku chemie přispěla i spekulativní flogistonová teorie lékařů J. J. Bechera a G. E. Stahla, jejímž překonáním, především kvantitativním měřením chemických reakcí A. Lavoisierem (1743-1794), započala cesta chemie k moderní vědě, k vědeckému chemickému názvosloví látek, včetně chemických léčiv. Nové chemické názvosloví zavedl do naší farmacie Rakouský provinciální lékopis 1794. Byl v tom jedním z prvních v Evropě.

Na kvalitě i úrovni znalostí farmaceutů u nás měly svůj podíl povinné zkoušky lékárníků na lékařské fakultě v Praze, od 1652 byli zkoušeni pražští a později i lékárníci z ostatních českých měst. Na Moravě a ve Slezsku se zkoušky konaly od 1752 před zemskými zdravotními komisemi, od 1770 všichni museli ke zkoušce na některé lékařské fakultě v monarchii. Od 70.let se začalo formovat pravidelné studium farmacie. Znalosti mohli lékárníci získávat i z učebnic farmacie, v knihovnách našich lékáren byli zastoupeni hlavně jejich autoři němečtí. R. 1780 začal vycházet ve Výmaru časopis "Almanach oder Taschenbuch für Scheidekünstler und Apotheker" (Almanach či zápisník pro lučebníky a lékárníky), od 1793 vydával J.B. Trommsdorff "Journal der Pharmazie für Ärzte und Apotheker". Později následovaly další časopisy. V Rakousku se objevil prvý samostatný farmaceutický, periodicky vycházející časopis "Österreichische Zeitschrift für Pharmazie" až r. 1843.

Vybočili jsme poněkud z chronologického rámce naších kapitol, abychom upozornili na vnitřní vývoj farmaceutické funkce v údobí od renesance do osvícenství, a to od empirické lékárenské praxe k vědě, od řemeslné výchovy adeptů k počátkům vysokoškolského studia. Na vývoj, který dozrával během 19. století a pokračuje do dneška. Chtěli jsme upozornit na souvislost vědeckého poznávání přírody a člověka a technického pokroku s vývojem farmacie. Zachytili jsme tu i první projevy diferenciace farmaceutické funkce, její inklinaci do oblasti výzkumu a vědy a do vysokého školství. Bylo dáno politickým i hospodářským vývojem, že k tomuto směrování přispívali více západoevropští lékárníci, než naši domácí kolegové.

» OBRÁZKY K PŘÍSPĚVKU
Kliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíte

Hledáte opravdu PRESTIŽNÍ dárek pro Vašeho obchodního partnera?

Neotřelý a prestižní dárek z Českého farmaceutického muzea!

Exkluzivní dřevěná dóza opatřená 23-karátovým zlacením

Nákupem v internetovém obchodě Českého farmaceutického muzea získáte nejen překrásné repliky originálních stojatek z Kuksu, ale zároveň podpoříte další rozvoj této největší lékárnické expozice v Evropě.

apaPODCAST

Podcastový tip

PharmDr. Tibor Czuľba

Reforma slovenské lékové ...

PharmDr. Tibor Czuľba
20.04.2011

Mgr. Filip Vrubel

Plánované změny ministers...

Mgr. Filip Vrubel
30.08.2011

Dr. Emil Zörner

Generický trh léčiv v ČR ...

Dr. Emil Zörner
15.03.2010

Mgr. Kornélie Chrapková

Klinická farmacie v praxi...

Mgr. Kornélie Chrapková
13.12.2010

Helena Vanžurová

Možnosti studentských vým...

Helena Vanžurová
16.07.2009

RNDr. Marek Petráš

Očkování proti lidským pa...

RNDr. Marek Petráš
14.09.2008

Prof. RNDr. Milan Pour, Ph.D.

Tématický týden - 40. výr...

Prof. RNDr. Milan Pour, P...
25.11.2009

PharmDr. Lubomír Chudoba

Demokracie nebo přemíra p...

PharmDr. Lubomír Chudoba
06.04.2012

Prof. MUDr. Jaroslav Dršata, CSc.

Tématický týden - 40. výr...

Prof. MUDr. Jaroslav Drša...
25.11.2009

Anna Janurová

Student Exchange Programm...

Anna Janurová
19.04.2012

Artist page APATYKÁŘ® v iTunes [nové okno]
ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2018, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.