Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.

Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně a farmacie? A proč ne?

Exkluzivní rozhovor s prof. RNDr. Vojtěchem Adamem, Ph.D., prorektorem pro vědu a výzkum Mendelovy univerzity v Brně a současně vedoucím Ústavu chemie a biochemie.

…pro ty, kteří na informace nechtějí čekat!

apaHISTORIE
Tato rubrika vznikla jako podpora Českého farmaceutického musea v Kuksu. Věnuje se vývoji a historii lékáren a lékárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Je nám opravdu velkou ctí, že ji pro APATYKÁŘ® připravuje Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

„Národní obrození“ v lékárenství a nástup tovární výroby v 19. století

Vloženo: 26.08.2002, 22:08 | Čteno: 26029×

Doba asi 1780-1850 je také dobou národního obrození, dobou formování novodobého českého národa, rozvíjení a obrany českého jazyka. To se odráží na začátku 19.století i ve vývoji domácí vědy pěstované v českém jazyku: J. Sv. Presl (1791-1849) vypracovával 1820-37 české chemické a Antonín Jungmann (1775-1854) české lékařské názvosloví. V botanických spisech Preslových najdeme i základní českou terminologii farmakognostickou a galenickou. Pro lékárnu užívá i název "officina medica", líkárna, lékárníci jsou u něho též apothekáři, apathekáři či lékostrojci, pro lékopis má název "lékárnice". Lék k zevnímu, vnějšímu užití označuje slovem "hoj" (lék zevnitřní), antidotum, dnešní protijed, nazývá česky "protilék". Prvý česky psaný odborný časopis "Krok" Presl vydával v letech 1823-40, vyšly v něm i drobné příspěvky k dějinám farmacie.

Národní obrození ve farmacii se opožďuje, česky pravidelně psané odborné statě se objevují v "Časopise lékařův českých pro lékaře, ranhojiče a lékárníky" od r. 1862. Přispívali tam zejména PhMr. František Všetečka (1819-1903), jeden z nejvzdělanějších lékárníků minulého století a Dr.farm. PhMr. Alois Jandouš (1838-1893), který je autorem latinsko-českého slovníku "Seznam slov farmakopoey rakouské" (1864), jímž přispěl k vytváření novodobé české farmaceutické terminologie. Čeští lékárníci se angažovali v národním hnutí, podporovali české spolky, např. "Matici českou", "Společnost Musea Království českého" aj., také české divadlo, jako např. PhMr. Jan Dobromil Arbeiter (1794-1870), který byl příznivcem J. K. Tyla. Lékárník v Ústí nad Orlicí, PhMr. Jan Ev. Andres (1783-1825) měl ve svém domě divadlo a hrály se v něm české hry. Rovněž jeho syn PhMr. Alois Andres st. (1823-1872) byl podporovatelem zdejšího divadelního života. Národní obrození ve farmacii vyvrcholilo však až 1880-82.

Lékárenská síť se rozrůstala: roku 1825 bylo na Moravě a ve Slezsku 51 lékáren, 1827 již 71, 1830 celkem 76. V Čechách toho roku 147 oficín. Zvláště v Čechách rostl počet lékáren rychleji než v obou dalších zemích. Tak 1848 při 4,279.189 obyvatelích měly Čechy již 215 a Morava se Slezskem 101 lékáren, 1859 byl poměr 228 ku 113 lékárnám.

Výuka lékárníků vedena v němčině, v lékárnách se mluvilo oběma zemskými jazyky, češtinou i němčinou. V místech s českým obyvatelstvem jistě převážně česky, v jazykově smíšených oblastech oběma jazyky, v německých převážně německy. Sociální poměry zaměstnaných lékárníků, kteří ještě po patriarchálním způsobu žili v lékárnách, ale ani mnohých venkovských majitelů lékáren, nebyly růžové. Kondicinující, v závislosti na místě nebo na zaopatření v lékárně, dostávali 1848 měsíčně od 12 do 20 zlatých. Pracovní doba byla i více než 10 hodinová. Ve svízelných situacích jim pomáhal, z odkazu malostranského lékárníka PhMr. Bedřicha Ebenbergera (1788-1835) roku 1841 zřízený, "Podporující spolek pro zasloužilé, obživy neschopné a nemajetné lékárníky", který fungoval až do r.1950; za II. světové války podporoval např. rodiny okupanty pronásledovaných lékárníků.

Lékárníky trápil již od konce 18.století prodej "arkán", specialit tajného složení, vyráběných spíše pro zisk, než léčebný užitek. Vypořádali se s ním s pomocí státu až v 70./80. letech 19. století. Dalším problémem, dotýkajícím se hospodaření lékáren byl velkoobchod s léčivy. Tzv. materialistům, kteří jej provozovali, byl zakazován prodej léčiv v malém, ale 1827 jim byl povolen, údajně pro levnější a proto obyčejnému člověku přístupnější ceny. Tím vznikl dlouholetý spor mezi velkodrogisty a lékárníky o rozsah oprávnění k prodeji léčiv a přípravků. Vyřešen byl, asi dočasně, po r.1950. S uvolněním maloprodeje souvisel i vznik a rozmach malodrogerií, které byly silnou konkurencí lékárnám.

Jak už naznačeno, nejvýznamnější příčinou omezení výrobní funkce lékáren, byla tovární výroba léčiv. Stát zpočátku chránil lékárníky např. tím, že 1817 vydal seznam látek-léčiv, které mohl průmysl vyrábět a nabízet jen pod triviálními německými nebo starými latinskými názvy. Současně vyšel seznam těch léčiv a přípravků, které průmysl vyrábět nesměl, výroba byla vyhrazena jen lékárnám pod názvy latinskými. Ale vývoj se nedal těmito omezeními zastavit. Lékárenská malovýroba nemohla s tovární hromadnou soutěžit a tak brzy sami lékárníci nakupovali tovární přípravky. V r.1837 se objevuje úřední upozornění lékárníkům, aby alespoň oficinální lékopisná léčiva a přípravky zhotovovali sami, jinak že se stávají pouhými prodavači továren. Nastolilo problém řešený dlouhodobě a zajímavý dodnes. Uvedené upozornění bylo zároveň připomínkou, že jen lékárníci zodpovídají za kvalitu léčiv a přípravků (z toho se později vyvinul lékárník jako ohlašovatel továrních specialit). Tento vývoj dokončil zákonodárce, když v Rakouském lékopise, V. vydání z r.1855, povolil lékárnám nákup průmyslově vyráběných léčiv a přípravků.

Tím byl v lékárenství definitivně prolomen jeho výrobní monopol, a tak se zúžila jeho funkce výrobní, omezena byla již dříve vysokoškolským studiem jeho funkce výuková, zmnožila se však funkce kontrolní, neboť lékárník nebyl zbaven povinnosti ručit za kvalitu a bezpečnost produktů vyrobených mimo jeho lékárnu. Těmito skutečnostmi byla nastoupena diferenciace farmaceutických funkcí, která je charakteristická pro další období vývoje.

» OBRÁZKY K PŘÍSPĚVKU
Kliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíte

Hledáte opravdu PRESTIŽNÍ dárek pro Vašeho obchodního partnera?

Neotřelý a prestižní dárek z Českého farmaceutického muzea!

Exkluzivní dřevěná dóza opatřená 23-karátovým zlacením

Nákupem v internetovém obchodě Českého farmaceutického muzea získáte nejen překrásné repliky originálních stojatek z Kuksu, ale zároveň podpoříte další rozvoj této největší lékárnické expozice v Evropě.

apaPODCAST

Podcastový tip

Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

První pražští lékárníci,...

Doc. RNDr. PhMr. Václav ...
06.07.2008

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Vánoční trhy na Kuksu a ...

Mgr. Ladislava Valášková...
01.12.2009

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Pozvánka na sezónu 2011 ...

Mgr. Ladislava Valášková...
28.03.2011

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

O lékárenských stojatkác...

Mgr. Ladislava Valášková...
07.12.2008

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Noc muzeí a novinky Česk...

Mgr. Ladislava Valášková...
24.05.2015

Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

Nepovinné spolky lékární...

Doc. RNDr. PhMr. Václav ...
20.02.2009

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Nový přírůstek v expozic...

Mgr. Ladislava Valášková...
14.03.2009

Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

Počátky lékárenství v če...

Doc. RNDr. PhMr. Václav ...
19.05.2008

Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

Rozvoj lékáren v 17. sto...

Doc. RNDr. PhMr. Václav ...
30.07.2008

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Vánoční trhy a ukončení ...

Mgr. Ladislava Valášková...
23.11.2012

Artist page APATYKÁŘ® v iTunes [nové okno]
ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.