Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D.

E-preskripce – benefit pro pacienty nebo vyšší úroveň baťůžkaření a mezikrok k zásilkovému obchodu s Rx léčivy?

Druhá část rozhovoru s PharmDr. Jiřím Skalickým, Ph.D., poslancem PČR a primářem oddělení klinické biochemie a diagnostiky Pardubické krajské nemocnice, z rubriky „Podcast pro hosta“.

…lékárenství začíná tady!

apaHISTORIE
Tato rubrika vznikla jako podpora Českého farmaceutického musea v Kuksu. Věnuje se vývoji a historii lékáren a lékárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Je nám opravdu velkou ctí, že ji pro APATYKÁŘ® připravuje Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

České lékárenství v 15. století

Vloženo: 26.08.2002, 22:08 | Čteno: 13110×

Síť veřejných lékáren se v 15. a 16. století dále rozrůstala, i když v husitské revoluci a následných válkách (1420-1443) vzaly za své spolu s kláštery i jejich lékárny. Uzavřela se tak prvá vývojová etapa klášterních lékáren (10.-15. století). Druhá pak začínala asi v polovině 16. století a končila v josefínských dobách konce 18. století rušením klášterů.
Klášterní lékárny řadíme k typu uzavřených, neveřejných, ústavních lékáren. Měly sloužit jen omezenému, uzavřenému okruhu pacientů, obyvatelům klášterů, žákům jejich škol a služebnictvu. Do téže kategorie patří i zámecké (vrchnostenské) lékárny určené potřebám feudálů v jejich sídlech, jejich dvorům a úředníkům. Někdy se změnily v lékárny veřejné, jako např. arcibiskupská lékárna v Kroměříži. Veřejné lékárny byly naopak otevřeny každému. Byly buď majetkem města, umístěny zpravidla v radnicích a pronajímány lékárníkům, bezprostředně po svém zřízení často za výhodných podmínek a úlev, anebo byly svěřovány do správy vhodnému a zkušenému provizorovi. Ten se tak stal zaměstnancem města. To byly lékárny městské. Měšťanské lékárny byly soukromým majetkem měšťana, lékárníka s měšťanským právem a právem provozovat lékárnu, tj. s určitými profesními závazky, prokázanou způsobilostí, přísahou, podrobení se vizitacím, což bylo ostatně obdobné i v lékárnách městských.

Politický a hospodářský vývoj měst po husitských válkách byl příznivý pro vznik městských i měšťanských lékáren. Zvláště v horních městech a dopravních a obchodních střediscích je najdeme: např. v Kutné Hoře, Vysokém Mýtě, Chebu, Prostějově, Jindřichově Hradci, Olomouci. V Praze bylo před 1436 pět lékáren. Na Malém rynečku měl v domě "U lilie" (čp. 458/I) začátkem 15. století lékárnu Onoforus. Po této lékárně se do dneška zachoval, jako jediný u nás z té doby, portál právě z první třetiny 15. věku. Segmentový oblouk, bohatě profilovaný a polychromovaný, je ozdobený zlatými liliemi a opatřený kamennou krámskou deskou. Dnes je vchodem do umělecké galerie "Zlatá lilie". Také ostatní lékárny byly v domech na Malém nebo na velkém Staroměstském rynku. Med.Dr. a fyzik Starého Města Vít Salius měl 1499-1523 ve svém domě (čp. 606 a/I), stojícím na místě dnešního paláce Kinských, také lékárnu. Salius je příkladem, že lékaři, přes všechna nařízení medicinálních řádů, mívali veřejnou lékárnu. Naopak lékárníci zase léčili. Byl to i důsledek malé početnosti těchto profesí. K přísnému oddělení došlo až v polovině 18. století. Lékárna též vznikla 1442 Na Můstku. Pod štítem "U zlatého jelena" - a po přestěhování do čp. 404/I na protější stranu ulice po polovině 19. století - se v těchto místech udržela přes pětset let až do poválečné reorganizace lékárenské sítě. Na Malé Straně je jako nejstarší lékárník znám Bartolomeus ve Strahovské (Nerudově) ulici. V dolní části ulice byla lékárna pod štítem "U černého orla" (nazvaná tak po 1639) od 1701 do 1889. Řada jejích majitelů byla poctěna titulem královský dvorní lékárník. Jmenovací dekret do této funkce pro zdejšího lékárníka Matyáše Salabu podepsala Marie Terezie 29. 10. 1763. Jako dar lékárnické rodiny Fragnerů je vystaven v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu. Benjamin Fragner (1824-1886), jehož portrét je rovněž k vidění v tomto muzeu, koupil tuto lékárnu 1857 a jeho syn Karel Fragner (1861-1924) ji přenesl na protější roh Malostranského náměstí do nově postaveného domu. Lékárnu otevřeli 6. 11. 1889 a od té doby tu slouží do dneška pacientům. V její laboratoři se rodil český farmaceutický průmysl, prezentovaný od 1930 závodem fy B. Fragner v Dolních Měcholupech. Nové Město pražské má lékárníka od r. 1411. Byl jím Rudolf, apotečník novoměstský.

Koncem 15. století se rozvinula výrobní činnost lékáren. Vytvořila se též jakási "stavební norma" klasické lékárny, jež se v podstatě udržela u nás do socializace lékáren r. 1950. Základní prostorová dispozice a jejich funkční spojení vycházelo z prostorné, světlé lékárny" (pharmacopolium), jíž se pak říkalo oficína. Sem vstupoval zprvu jen lékař, psal zde recepty, přihlížel práci lékárníka. Pacientům se léčivé přípravky vydávaly oknem nebo dveřmi, teprve později směli vstupovat dovnitř až k lékárenskému pracovnímu stolu-táře. Prostor před ní se tak stal čekárnou pro nemocné nebo jejich posly. Oficína byla vybavena regály (repositoria), v jejichž spodních částech byly zásuvky na léčivé drogy, v horních policích stály dřevěné, kameninové, fajánsové, u nás od konce 18. století porcelánové, skleněné i cínové stojatky s léčivy. Na oficínu navazovala latinská kuchyně lékárníkova (culina): laboratoř (laboratorium).
V tomto výrobním centru bývaly potřebné váhy a závaží, odměrné nádoby, pec, kamna, destilační přístroj a k polovině 17. století chemická preparativní zařízení a přístroje pro získávání chemiatrických léčiv podle představ Paracelsa a návodů jeho následovníků; dále kamenné, bronzové, mosazné, železné hmoždíře různých velikostí na rozdrobňování léčivých surovin, lisy, rozličné kotlíky a pánve (např. na marcipány) a další potřebné nádoby, kopistky atd.
V pozdějších časech i pomůcky k výrobě pastilek, pilulek, čípků, tablet, injekcí, které usnadňovaly a racionalizovaly lékárenskou ruční výrobu. K oficíně měla přiléhat i suchá místnost - výhřevna (hypocaustum), v níž se uchovával cukr (byl léčivem, k slazení sloužil med) a léčivé výrobky z cukru - confectiones. Zde se v zimních měsících scházeli pomocníci. K laboratoři přiléhala nevelká komnata (conclave, camera materialium, materiálka) k uložení vzácnějších léčiv, hlavně cizokrajných, k nímž po objevu Nového světa 1492 přibyla léčiva výrazného účinku jako chinová kůra, koka, tabák, quajakové dřevo (lignum sanctum), kořen ipekakuanhy aj. Na půdě se našlo místo pro sušení a také uložení léčivých rostlin - herbárna (herbarium, locum pro asservandis herbis).

V další komoře byl soustředěn výdejní obalový materiál: lékovky, krabičky, kelímky. Ve chladném sklepě (cellarium) se skladovaly v hliněných džbánech "pálené vody", oleje, sádla, v sudech vína, čerstvé kořeny léčivých rostlin, kůry. Jediná herbárna se u nás zachovala v lékárně "U černého orla" v Olomouci. Velmi instruktivní herbárnu je možno vidět ve farm. muzeu v Oslo, sklep v lékárnickém muzeu v Krakově, laboratoř v Německém lékárenském muzeu v Heidelberku. Nahlédnout do souboru léčiv užívaných v závěru 15. století v našich lékárnách a do složení a způsobu výroby léčivých přípravků z nich, umožňuje český překlad latinského spisu italského lékaře Quirica de Augustis "Lumen apothecariorum" (1491). Pořídil jej lékař a lékárník Matěj z Mýta r. 1496 pod titulem "Světlo apatekářův". Jeho rukopisný překlad, z r. 1496, upravený a doplněný vlastními postřehy, je prvním rozsáhlejším a uceleným dílem české farmaceutické literatury, významný i svou českou farmaceutickou terminologií. Tiskem jej vydal až PhMr. Emil Šedivý v r. 1922. Obsah spisu je rozdělen do 15 kapitol (rozdílů). Přípravky jsou polyfarmaceutické, složené z mnoha ingrediencií. Tyriaca Andromaci - Dryák Andromachův - byl složen ze 62 součástí. "Metridatum Nicolai, Matka všech lékařství od krále Metridata, užitečné ke všem nemocem hlavy ...", bylo složeno ze 103 léčivých látek. Lékárníci jistě na podobných přípravcích pocvičili svůj technologický um a zručnost. U výroby těchto theriaků asistovali lékaři i šlechta laická i církevní. Svou přítomností a dohledem zaručovali kvalitu i věhlas oněch téměř všehojivých přípravků. V inventárních soupisech lékáren a domácností po zemřelých lékárnících najdeme zaznamenány i odborné knihy (norimberské Dispensatorium Valeria Corda (prvý středoevropský lékopis, 1.vydání 1546), Lumen Apotecariorum magnum, Herbarium latinum Otto Brunfelse (1498-1534) a malý latinský herbář).

Nejen Praha, ale i jiná česká, moravská a slezská města si po r.1500 zřídila lékárnu, aby posílila zdravotnickou péči o svou komunitu. Umožnila to demokratizace měst i jejich hospodářský vzestup. R. 1556 přišli do Prahy jezuité, kteří zde a postupně v dalších svých domech, zakládali klášterní lékárny, které byly příčinou vleklých konkurenčních sporů s měšťanskými lékárníky. Z výčtu lékáren se dá vyvodit, že již v 16. století se vytvořil základní skelet sítě lékáren u nás.

» OBRÁZKY K PŘÍSPĚVKU
Kliknutím obrázek zvětšíteKliknutím obrázek zvětšíte

Hledáte opravdu PRESTIŽNÍ dárek pro Vašeho obchodního partnera?

Neotřelý a prestižní dárek z Českého farmaceutického muzea!

Exkluzivní dřevěná dóza opatřená 23-karátovým zlacením

Nákupem v internetovém obchodě Českého farmaceutického muzea získáte nejen překrásné repliky originálních stojatek z Kuksu, ale zároveň podpoříte další rozvoj této největší lékárnické expozice v Evropě.

apaPODCAST

Podcastový tip

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Farmaceutické muzeum a N...

Mgr. Ladislava Valášková...
05.05.2008

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Nový přírůstek v expozic...

Mgr. Ladislava Valášková...
14.03.2009

Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

Počátky lékárenství v če...

Doc. RNDr. PhMr. Václav ...
19.05.2008

Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

Povinné organizace lékár...

Doc. RNDr. PhMr. Václav ...
18.01.2009

Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

Prof. RNDr. PhMr. Vladim...

Doc. RNDr. PhMr. Václav ...
05.07.2011

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Pozvánka na sezónu 2011 ...

Mgr. Ladislava Valášková...
28.03.2011

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D.

Pozvánka na sezónu 2010 ...

Mgr. Ladislava Valášková...
26.04.2010

Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

Prof. RNDr. PhMr. Vladim...

Doc. RNDr. PhMr. Václav ...
09.07.2011

Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

Nepovinné spolky lékární...

Doc. RNDr. PhMr. Václav ...
20.02.2009

Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc.

První pražští lékárníci,...

Doc. RNDr. PhMr. Václav ...
06.07.2008

Artist page APATYKÁŘ® v iTunes [nové okno]
ISSN 1214-0252 | Copyright © 2000-2017, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace: ověřit.